ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI
B. A. Paris
Tato prvotina anglické spisovatelky B. A. Paris sklízí po celém světě úspěch, má spoustu pozitivních ohlasů a dobrou reklamu, takže jsem se rozhodla, že se s ní seznámím a zjistím, co že je to vlastně ta Paris zač.
Co se týká samotné autorky, narodila se roku 1958, svého literárního debutu se dočkala roku 2016 (u nás kniha vyšla letos, v roce 2017), což je samo o sobě obdivuhodné a dává to naději spoustě začínajících spisovatelů, kteří si neustále zoufají nad tím, že jejich kniha nikdy nespatří světlo světa. Neskládejte zbraně a počkejte, třeba se prvního vydání dočkáte na prahu šedesátky, stejně jako Paris. Naděje konec konců umírá poslední.
Děj knihy je celkem originální. Autorka nás seznamuje s hlavní postavou jménem Grace, která si tiše zoufá nad tím, že umře sama, což je samo o sobě pro většinu single žen sympatické. Většina single žen ale nemá sestru, trpící Downovým syndromem, kvůli které je většina životních partnerů opouští. Jednoho dne se ale Grace setká s Jackem, který má kolem sebe auru dobroty, laskavosti a porozumění, a který si oblíbí i její sestru Millie. Grace chytne šanci za pačesy, a když ji Jack požádá o ruku, nadšeně kývne (kdo by řekl ne bohatému právníkovi se sociálním cítěním). Nic není ale tak, jak se jeví na první pohled. Zdánlivě dokonalý manželský pár skrývá pod povrchem svého ideálního vztahu spoustu hrůzných tajemství, která vyplavou na povrch nebo možná taky ne. To si zjistěte sami.
Čtení knihy mi zabralo asi tak jeden den, což samo o sobě svědčí o tom, že se jedná o dílo rozsahem celkem krátké, čtivé a napínavé. Nicméně stejně jako pár hlavních hrdinů není ani kniha ideální a má své mouchy, kterými se tu nebudu zaobírat, protože bych musela ošklivě spoilovat. Nicméně téma je originální a určitě Vás osloví. Zaručuji Vám, že po přečtení této knihy se už nikdy nebudete stejně dívat na zamilované páry a bude Vám dnem i nocí vrtat hlavu, co že se to skrývá pod tou jejich zdánlivě dokonalou fasádou. Tím pádem Za zavřenými dveřmi doporučuji všem ženám, které se cítí osaměle a tiše závidí ostatním párům.
P.S. Vhodné jako valentýnská četba.
♥ ♥ ♥ ♥ ♥
Ukázka z knihy:
Millie cestou moc nemluví. Chtěla, abych si s ní sedla v autě
dozadu, ale Jack jí vysvětlil, že to by si pak připadal jako taxikář.
Když přijedeme k restauraci, Jack najde místo na zaparkování
a na cestičce nás pak vezme za ruce, takže jde mezi námi.
Personál nás vítá jako staré známé, protože sem bereme Millie
na oběd poměrně často. Dovedou nás ke kulatému stolku v rohu
u okna, kde to má Jack rád. Posadíme se jako vždycky, Jack
proti oknu a já s Millie každá z jedné jeho strany. Když vybíráme
jídlo z lístku, natáhnu pod stolem nohu a najdu tu její, je to
takové tajné znamení.
Jack si během jídla povídá s Millie, snaží se ji rozmluvit a vyptává
se jí, co dělala o víkendech, kdy jsme za ní nemohli přijet.
Millie vypráví, že ji Janice jednou vzala k sobě domů na oběd,
jednou že se šly odpoledne projít a dát si čaj a pak byly s Janice
na návštěvě u její kamarádky Paige, a já znovu v duchu děkuju
Bohu, že Millie má někoho jako Janice, kdo mě může zastoupit.
„Grace, co procházka?“ zeptá se Millie, když dojíme. „Kolem
jezera.“
„Ano, samozřejmě.“ Složím pečlivě ubrousek, položím ho
na stůl a snažím se, aby žádný můj pohyb nebyl zbytečně uspěchaný.
„Půjdeme hned?“
dozadu, ale Jack jí vysvětlil, že to by si pak připadal jako taxikář.
Když přijedeme k restauraci, Jack najde místo na zaparkování
a na cestičce nás pak vezme za ruce, takže jde mezi námi.
Personál nás vítá jako staré známé, protože sem bereme Millie
na oběd poměrně často. Dovedou nás ke kulatému stolku v rohu
u okna, kde to má Jack rád. Posadíme se jako vždycky, Jack
proti oknu a já s Millie každá z jedné jeho strany. Když vybíráme
jídlo z lístku, natáhnu pod stolem nohu a najdu tu její, je to
takové tajné znamení.
Jack si během jídla povídá s Millie, snaží se ji rozmluvit a vyptává
se jí, co dělala o víkendech, kdy jsme za ní nemohli přijet.
Millie vypráví, že ji Janice jednou vzala k sobě domů na oběd,
jednou že se šly odpoledne projít a dát si čaj a pak byly s Janice
na návštěvě u její kamarádky Paige, a já znovu v duchu děkuju
Bohu, že Millie má někoho jako Janice, kdo mě může zastoupit.
„Grace, co procházka?“ zeptá se Millie, když dojíme. „Kolem
jezera.“
„Ano, samozřejmě.“ Složím pečlivě ubrousek, položím ho
na stůl a snažím se, aby žádný můj pohyb nebyl zbytečně uspěchaný.
„Půjdeme hned?“
Jack odsune židli a řekne: „Půjdu taky.“
I když jsem nečekala nic jiného, cítím hluboké zklamání.
„Půjdeme úplně kolem,“ varuje ho Millie.
„Kolem celého jezera ne,“ protestuje Jack, „venku je příliš
velká zima, abychom tam byli tak dlouho.“
„Tak Jack zůstane tady,“ řekne mu Millie, „půjde Grace.“
„Ne,“ opáčí Jack, „půjdeme všichni.“
Millie se na Jacka vážně podívá přes stůl a prohlásí: „Mám
ráda Jacka, ale nemám ráda Džordže Kúnyho.“
„Já vím,“ přikývne Jack, „já ho taky nemám rád.“
„Džordž ošklivý,“ řekne Millie.
„Ano, je opravdu ošklivý,“ přisvědčí Jack.
Millie vybuchne smíchy.
Vypravíme se kousek kolem jezera a Jack jde mezi mnou
a Millie. Vypráví jí, že právě zařizuje její pokoj, aby byl hotový,
až se k nám přistěhuje, a když se ho Millie zeptá, jestli je žlutý,
odpoví, že zajisté.
Měl pravdu. Je příliš chladno, než abychom byli venku moc
dlouho, a tak se asi po dvaceti minutách vracíme zpátky k autu.
Millie je cestou zpátky do školy ještě mlčenlivější a vím, že cítí
stejnou frustraci jako já. Když se loučíme, ptá se, jestli za ní
přijedeme i následující víkend, a když Jack přisvědčí, jsem ráda,
že je Janice v doslechu.
I když jsem nečekala nic jiného, cítím hluboké zklamání.
„Půjdeme úplně kolem,“ varuje ho Millie.
„Kolem celého jezera ne,“ protestuje Jack, „venku je příliš
velká zima, abychom tam byli tak dlouho.“
„Tak Jack zůstane tady,“ řekne mu Millie, „půjde Grace.“
„Ne,“ opáčí Jack, „půjdeme všichni.“
Millie se na Jacka vážně podívá přes stůl a prohlásí: „Mám
ráda Jacka, ale nemám ráda Džordže Kúnyho.“
„Já vím,“ přikývne Jack, „já ho taky nemám rád.“
„Džordž ošklivý,“ řekne Millie.
„Ano, je opravdu ošklivý,“ přisvědčí Jack.
Millie vybuchne smíchy.
Vypravíme se kousek kolem jezera a Jack jde mezi mnou
a Millie. Vypráví jí, že právě zařizuje její pokoj, aby byl hotový,
až se k nám přistěhuje, a když se ho Millie zeptá, jestli je žlutý,
odpoví, že zajisté.
Měl pravdu. Je příliš chladno, než abychom byli venku moc
dlouho, a tak se asi po dvaceti minutách vracíme zpátky k autu.
Millie je cestou zpátky do školy ještě mlčenlivější a vím, že cítí
stejnou frustraci jako já. Když se loučíme, ptá se, jestli za ní
přijedeme i následující víkend, a když Jack přisvědčí, jsem ráda,
že je Janice v doslechu.
Zdroj ukázky: http://www.albatrosmedia.cz/tituly/34179281/za-zavrenymi-dvermi/
Komentáře
Okomentovat