Rosamund Lupton
V plamenech
Kniha Rosamundy Lupton V plamenech vydaná roku 2013 líčí v podstatě příběh matky a dcery, které se stanou obětí nejen požáru školy, ale také intrik a složitých mezilidských vztahů. Osud této dvojice však není jednoznačný. Ačkoliv obě utrpí velmi vážná zranění, zůstávají viset jaksi nad svými těly a společně sledují veškeré dění a vyšetřování, bez možnosti do něj jakýmkoliv způsobem zasáhnout a podat tak pomocnou ruku své švagrové a tetě v jedné osobě - Sáře, která pro rozlousknutí případu neváhá dát všanc vlastní kariéru detektiva i svou dobrou pověst.
Čeká na čtenáře na konce knihy happyend? Dozví se, kdo má tragédii na svědomí? To zjistíte, když si knihu přečtete (spoilovat tady totiž nemíním).
Knihu jsem kupovala jako vánoční dárek - už léta si říkám, že dárky budu shánět s předstihem abych se tak vyhnula předvánočnímu stresu, mačkanicím v obchodech i finančnímu šoku. A asi bylo předem jasné, že mi mé knihomolské svědomí nedovolí darovat knihu, kterou jsem sama nepřečetla - trochu úchylka nebo tak. Takže jsem se do knihy zakousla. Zpočátku mě moc nezaujala a proklínala jsem se, jaký že brak jsem to koupila a taky jsem proklínala všechny, co ji na Databázi tak kladně hodnotili. O pár stránek později jsem s uzarděním na líci brala svá slova zpět a hltala jsem každou další větu. Takže se hlavně nenechte odradit! Knížka je ze začátku trochu jalová, ale stojí za to, prokousat se poněkud nešťastným úvodem. Po vypuknutí požáru už všechno běží jako na drátkách, děj graduje, čtenář šílí napětím atd. Pár výtek bych samozřejmě měla. Zaujal mě například překlad fráze: Kurva noha! - dle mého názoru se překladatelce příliš nepovedl a vzbuzoval v čtenáři spíš smích než vztek (i když vztek částečně taky - protože by to šlo líp). Občas při práci na knize podcenili krásy jazyka českého a korektní "mně" zaměnili za"mě". A čárky nesoudím, protože je sama házím do vět podle nálady. Z hlediska děje bych také pár poznámek měla - například mě poněkud odrazoval a vytrhával z děje autorčin způsob vyjadřování dialogů. které již proběhly kdesi v minulosti.Také se mi "nepozdávalo", že byl děj místy celkem těžce sentimentální, ale co by člověk čekal, když obě hrdinky klepou na bránu nebeskou, že jo. Autorka dostává velký palec nahoru za to, že až do poslední chvíle (cca strana 440) skrývala postavu pachatele a co víc, házela čtenáři celkem slušně klacky pod nohy, takže jsem nakonec během četby podezřívala asi 80% postav, které se v ději vyskytly (ne, přeháním, ale fakt jsem podezřívala skoro i vlastní stín).
Takže tak. Neváhejte, kupujte, čtěte, nebudete zklamaní. Alespoň já jsem nebyla. A to jsem sakra náročný (a náruživý) čtenář! Takže dávám 4 srdíčka z 5.
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ | |
Komentáře
Okomentovat